Prkenné dřevěné podlahy jsou technicky nejjednodušším provedením dřevěných podlah. Rozdělují se podle materiálu na podlahy:

tesařské podlahy z desek tloušťky 24 až 38 mm,

fošnové podlahy z hoblovaných fošen tloušťky 40 až 100 mm.

Hoblované nebo i nehoblované desky a fošny jsou pokládány bez konstrukčního spoje na tupý sraz na polštáře. K polštářům se buď přibíjí, sponkují  nebo šroubují. Prkenné dřevěné podlahy jsou předchůdcem dřevěných podlahovek a jsou zhotovovány z měkkých druhů dřeva, jako je smrk, modřín, borovice. Problémem prkenných podlah jsou spáry. Zejména pokud není dřevo řádně vyschlé, prkna sesychají a vytváří mezi sebou široké mezery. Tmelení spár prkenných podlah se neprovádí. Prkenná podlaha se natírá až po jejím položení. Pokud prkennou podlahu lakujeme, dbáme na to, aby lak nestékal mezi jednotlivá prkna a neslepil je. Slepená prkna totiž nemohou pracovat, tvoří se tak velké spáry a pnutí v materiálu a může dojít až k roztržení desek. U olejování nebo voskování toto nebezpečí nehrozí. Aby jednotlivá prkna vynikla a opticky se potlačily vzniklé spáry, dodávají se někdy hrany desek s mikrofází – zkosenou spárou ve tvaru V. Výhodou masivní podlahy je že ji můžeme díky její tloušťce mnohonásobně renovovat.

Podlahové palubky jsou čtyřstranně opracované profilované deskové řezivo tloušťky větší než 20 mm, šířky 80 až 148 cm s délkou 4 a více metrů. U starých staveb typu selských domů a chat se upřednostňuje dřevo smrkové, borové, modřínové. Do nových staveb a zatíženějších prostor se klade dřevo tvrdší zejména jasan, dub někdy i buk.  Využívá se i javor, bříza, ořech nebo olše. Dřevo na podlahu musí být dostatečně proschlé, zdravé, bez trhlin nejlépe i bez větších suků. Dubové dřevo nesmí mít běl, borovice zamodrání a buk nepravé jádro. U jehličnanů pokládáme boční prkna levou stranou nahoru. Ideální je radiální řezivo omezující průhyb desek.

Při pokládce spojují na pero a drážku a následně se přibíjejí do polštářů, podlahových trámů nebo na připravený rošt. Palubky mohou mít i se zkosené hrany, (fázky, sražení) které zvýrazňují palubky a opticky zmenšují spáry.

Podlaha se přitlouká, celoplošně se lepí nebo se pokládá plovoucím způsobem. Palubky jsou obvykle dodávány bez povrchové úpravy, proto je potřeba po montáži povrch zbrousit a natřít lakem nebo olejem. Můžeme využít i kartáčování palubek ocelovými kartáči, kterými se odstraní z povrchu dřeva měkčí letokruhy a docílí se tak tvrdší, rustikální (plastický) povrch podlahy. V současnosti jsou k dispozici i masivní palubky s fázkou a lakovanou povrchovou úpravou, díky které lze položit podlahu bez nutnosti broušení a natírání.

Vlysové podlahy se častěji nazývají parkety. Vytváří dřevěné podlahy s nášlapnou vrstvou uspořádanou do různých vzorců, spojené perem a drážkou nebo naskládané na tupý spoj. Evropská norma (EN 13756 Wood Flooring – Terminology) udává i minimální tloušťku nášlapné vrstvy – 2,5 mm.

K vlysovým podlahám řadíme:

Parketové vlysy jsou celoplošně lepeny na rovný a kvalitní podklad. Dodávají se bez povrchové úpravy. Brousí se a lakují až po pokládce. Název parkety je používán pro dřevěné podlahy s nášlapnou vrstvou, uspořádanou do různých vzorů, spojovaných na pero a drážku nebo pokládaných na tupý sraz (parkety pokládané bez konstrukčního spoje). Dříve byly parkety podlahovou krytinou pro vyšší společnost, dnes jsou běžnou součástí bytů. Životnost parket je zpravidla desetiletí až staletí jak se můžeme přesvědčit na mnoha českých hradech a zámcích, kde parkety plní svou funkci i několik staletí.

Rozlišujeme dva druhy parketových vlysů:

Parketové vlysy s perem a drážkou po celém obvodu mají jednotlivé dílce čtyřstranně frézované. Jsou přesně definovány normou EN 13226 (ČSN 49 2130). Norma dělí tyto parkety do tří tříd podle výskytu charakteristických vad a znaků jako je běl, suky, zárosty, trhliny, sklon vláken, barevné odlišnosti, dřeňové paprsky aj. Třídy se označují kruhem, trojúhelníkem a čtvercem. Standardní rozměr parketového vlysu je 22 × 70 × 400 mm Parketové vlysy se skládají do různých vzorů – stromečkový, nepravidelný řemen, šachovnice, rybinové, dvojitá rybina a podobně. Zakoupené vlysy by měly mít vlhkost mezi 8–12 %. Vzdušná vlhkost v místnosti pro pokládku parket by se měla pohybovat mezi 45 až 65 %.

Kazetové mozaiky se vyrábějí v masivním nebo vícevrstvém sendvičovém provedení. Základem jsou vlysy malých rozměrů 8 až 12 mm x 30 až 60 mm x 10 až 300 mm, které jsou poskládány do rozmanitých vzorů. Vytváří mozaikové tabulky o rozměrech 480 × 480 mm. Vlysy jsou z rubové strany nalepeny na textilní látku, síťku, nosný dřevěný podklad. Mohou mít také z lícové strany nalepenou krepovou páskou, která se po celoplošném nalepení tabulek na podkladovou plochu zbrousí. Tato konstrukce je velice dekorativní a značně zrychluje pokládku. V tabulce lze kombinovat i jednotlivé dřeviny a tvary. Dnes se instalují většinou do historických objektů a luxusních interiérů, čemuž odpovídá i jejich cena. Firmy nabízí i vytvoření vlastních kombinaci dřevin a vzorů podle přání zákazníka, tzv. intarzované mozaiky.

Skládají se z vlysů malých rozměrů 10 × 60 × 30 mm, které jsou čtyřstranně opracované, bez pera a drážky. Proto se mohou snadno přebrousit. Lepí se k podkladu. Často se používají do bytů pro jejich cenovou dostupnost. Mají stejnou tloušťku jako laminátová podlaha.