Teplovodní podlahové topení
31.03.2016
I když se to nezdá, je teplovodní podlahové topení prakticky stejně staré jako topení radiátory. I dnes tvoří jeho podíl na počtu všech podlahových systémů 90%.
Materiály používané pro teplovodní rozvody podlahového topení:
- Pružné plasty (dnes nejpoužívanější)
- Měd (zdlouhavá instalace)
- Nerez (drahé, u nás téměř nepoužívané, velmi trvanlivé)
- Pozinkovaná ocel (tradiční, nízká životnost, dnes již zastaralé)
Pro rozvody podlahového topení dnes nejčastěji používáme pružné plastové trubky. V modernějším provedení bývají vybavené hliníkovou protikyslíkovou bariérou.
Mikroskopická vrstva kovu nanesená na vnitřní stěně hadice brání pronikání vzdušného kyslíku a následné tvorbě a usazování rzi a vodního kamene. Toto opatření výrazně prodlužuje životnost celé topné soustavy a podlahového topení.
Z pravidla se setkáme s těmito materiály:
- Zesítěný polyetylen PE-X, PE-RT, nověji AL-PE-RT nebo PE-RT-AL-PE-X
- Polybuten PB s hliníkovou fólií (obtížná výroba – drahé)
- Chlórovaný polyvinylchlorid C-PVC (výborné mechanické a pevnostní parametry, sám o sobě nepropustný pro kyslík)
Plastová potrubí mají většinou již standardizované rozměry 12mm / 2mm až 32mm / 2,9mm (tloušťka hadice / tloušťka stěny hadice).
Výběr podlahové krytiny nad topení bychom měli podřídit požadavku na maximální tepelný odpor. Musí být méně než 0,15 m 2 K/W. To v praxi znamená, že můžeme použít keramické a kamenné dlaždice, PVC krytiny, parkety z měkkého dřeva do tloušťky 1 cm (dřevěné podlahy lepíme elastickými tmely), koberce do tloušťky 1 cm, bez PVC podkladu, lepené atd.